Zpráva o činnosti Svazu chovatelů a přátel norika za rok 2022
Vážení členové Svazu a chovatelé koní českého norika,
pokud se alespoň občas podíváte na webové stránky Svazu (https://svaznorika.org/ ), je zpráva o činnosti Svazu prakticky zbytečná, protože se snažíme na stránkách v zápisech z jednotlivých jednání výboru, kterých bylo v roce 2022 celkem 15, podat dostatečně podrobné informace. Omezím se proto ve zprávě o činnosti na připomenutí nejvýznamnějších momentů v činnosti Svazu.
V průběhu roku 2022 se konaly dvě členské schůze, z nichž první byla 19. února v Plané u Českých Budějovic. Připomínám tento datum proto, že den před tím jsme obdrželi informaci o schválení nového šlechtitelského programu pro plemeno český norik, který Ministerstvo zemědělství ČR schválilo 17. 2. 2022. Připomínám, že oprávněnou organizací ke šlechtění tohoto plemene, podobně jako 11 dalších plemen je Asociace svazů chovatelů koní a že Svaz chovatelů a přátel norika se podílí rozhodujícím způsobem na šlechtění tohoto plemene na základě Smlouvy o spolupráci a kompetencích uzavřené mezi ASCHK a naším Svazem. Jednou ze zásadních kompetencí je vytvoření Rady plemenné knihy jako odborného orgánu odpovědného za chovatelská opatření ve šlechtění plemene, která byla na naší únorové členské schůzi schválena a následně potvrzena prezidiem ASCHK. Členové RPK se zúčastnili společného jednání Rady plemenné knihy chladnokrevných plemen 31. 3. 2022 na kterém byly stanoveny termíny a složení komisí pro zkoušky výkonnosti chladnokrevných klisen a hřebců pro rok 2022.
Za významnou součást činnosti Svazu považuji vzdělávací aktivity pro členy svazu a případně i pro další zájemce a chovatele koní. První a velmi užitečnou takovou akcí byl seminář uskutečněný v Kostelci nad Černým lesy 3. března, s názvem „Šetrné těžební zásahy s využitím chladnokrevných koní“, organizovaný ve spolupráci s Českou lesnickou společností a s podporou Ministerstva zemědělství a ŠPL ČZU v Kostelci nad Černými lesy. Seminář zahrnoval 4 přednášky (dva pracovníci Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Prace a dva členové našeho Svazu) a praktickou ukázku práce s koněm v lese, kterou zajistil Pavel Rittich a která byla pro účastníky velice přínosná. Celý seminář byl zaměřený především pro ředitele, mistry odborné výuky a případně studenty středních lesnických škol, aby získali informaci o možnostech využití koní při přibližování dřeva. Přednášky byly zveřejněny ve formě sborníku.
O měsíc později, 9. 4. 2022 proběhl v ZH Písek další seminář, tentokrát zaměřený pro chovatele norických koní a členy Rady plemenné knihy s názvem „Šlechtění českého norika“. Na tomto semináři jsme probrali základní principy šlechtění koní, práci hodnotitele a hodnocení koní při zkouškách výkonnosti a posuzování koní na výstavách a přehlídkách včetně praktického měření koní a posuzování mechaniky pohybu a temperamentu a charakteru. Zemský hřebčinec vytvořil velmi dobré podmínky pro teoretickou i praktickou část i kvalitním předvedením 6 hřebců různého temperamentu i charakteru pro posouzení rozdílů v těchto konstitučních vlastnostech mezi jednotlivými plemeníky. O materiální zajištění se velmi dobře postarala Ludmila Hrušková.
Podobně velmi dobrou účast i úroveń měl seminář organizovaný Pavlem Rittichem v Dubině a zaměřený na „Práci v lese s chladnokrevnými koňmi“. Kromě základních teoretických informací byl příležitostí pro účastníky vyzkoušet si ovládání koně při práci v lese na vlastní kůži a pro některé účastníky semináře to byla první podobná zkušenost v životě. Plně se tam projevila kvalita koní českého norika z hlediska ovladatelnosti a charakteru (ochoty spolupracovat s člověkem). Tuto vlastnost považujeme při šlechtění plemene za jednu z nejvýznamnějších a proto je jí věnována značná pozornost i při výběru hřebců do plemenitby. Zároveň v této souvislosti stojí za upozornění, že charakter koně se kromě dědičných předpokladů utváří u koně především kvalifikovaným, klidným a trpělivým působením člověka, ať už se jedná o chovatele v počáteční výchově hříběte, cvičitele v průběhu výcviku v zápřeži a případně pro práci v lese, nebo uživatele (kočího) v průběhu celého produktivního života koně. Předpokládám, že v následujících letech budeme mít možnost posoudit působení jednotlivých chovatelů při označování a registraci hříbat a očekávám, že při registraci ve 4 až 6 měsících věku už budou všechna hříbata ovladatelná a majitel bude schopen zajistit jejich předvedení, fixaci a bezproblémové označení podle zákona. To vyžaduje navození stavu důvěry a spolupráce s hříbětem už od mládí.
Mezi vzdělávací aktivity bychom mohli zařadit i exkurzi do slovenského hřebčína na Muráni s chovem norika muráňského typu podporovaného Lesy Slovenské republiky, která proběhla 18. a 19. května. Považuji tuto akci za pěkně zorganizovanou (děkuji Jiřímu Zasadilovi) a inspirativní pro mnohé chovatele. Nepředpokládám, že bychom spolupráci s LČR dopracovali do stejné úrovně, ale samotná úroveň ustájení, předvádění koní i jejich kvality při jarní bonitaci může být poučná. Exkurze potvrdila, že současný chov chladnokrevných koní je finančně náročný a při současných prodejních cenách není rentabilní a bez podpory ze strany uživatelů koní těžko udržitelný. To vytváří potřebu prodávat koně zy vyšší ceny, kterým ovšem musí odpovídat kvalita prodávaných koní i jejich propagace. Rozdrobenost chovu chladnokrevných koní v ĆR, kdy na jednoho chovatele připadá v průměru 1,3 koně, vytváří ale překážku hlavně v oblasti selekce, kterou u soukromých chovatelů nelze prosadit na takové úrovni, jako je tomu ve větším chovu sponzorovaném uživatelem. Rozdíl mezi vynikajícím, dobrým a méně dobrým koněm českého norika však není ani tak v genetickém založení a predispozici, ale především ve výživě. ustájení a výchově. Hlavně tyto podmínky rozhodují o kvalitě koní a jejich prodejnosti a ceně. Připomínám, že kvalita a reklama muráňských noriků je taková, že o valacha má kupec zájem ještě dříve, než se narodí (pořadník je na 4 roky předem).
Významným momentem z hlediska činnosti Svazu byla Valná hromada ASCHK konaná 26. 4. v komplexu Tři věžičky u Jihlavy. Upozorňuji na tuto akci proto, že byly schváleny nové stanovy ASCHK a naší povinností jako součástí ASCHK je se těmito stanovami řídit (jsou dostupné na www stránkách ASCHK). V souvislosti se stanovami se v Asociaci řešila otázka jednotlivých druhů členství (např. řádné, přidružené, čestné…) a z něj vyplývající výše členských příspěvků jednotlivých svazů a také jejich rozhodovací pravomoci dané počtem delegátů na konferenci ASCHK. Mnohé svazy s tím měly značné komplikace. Našeho Svazu se to netýká, protože podle stanov máme jen řádné členy. Všechny tato kroky Asociace směřují k ujasnění kompetencí a transparentní působnosti ASCHK vůči jednotlivým svazům. Je třeba si uvědomovat, že v působnosti Asociace i jednotlivých svazů se prolínají dvě zákonná opatření, protože ASCHK i náš Svaz je založen podle Nového občanského zákoníku (89/2012 Sb) jako společenská organizace, ale šlechtění koní se řídí zákonem 154/2000 Sb. (Plemenářský zákon). Prakticky to znamená, že činnost našeho Svazu se řídí Novým občanským zákonem, stanovami a jednacím řádem, ale práce Rady plemenné knihy podléhá Plemenářskému zákonu a statutu Rady plemenné knihy. Všechny tyto materiály (kromě zákonů) jsou na stránkách Svazu nebo v Ročence.
Z těchto důvodů také ve Zprávě o činnosti svazu je věnována menší pozornost chovatelským akcí jako jsou zkoušky výkonnosti, a jejichž výsledku se můžete dočíst v Rozboru šlechtitelského programu za příslušný rok (viz Ročenky nebo www stránky Svazu) a soustředíme se spíše na akce s propagačním a společenským dopadem.
Mezi nejpřínosnější opatření směřující k rozvoji chovu norických koní bych mohl zařadit úspěšnou žádost zaslanou Lesům České republiky o dar na podporu reprodukce koní českého norika. V roce 2021 podpořily LČR náš požadavek částkou 100 000 Kč a protože se narodilo a bylo včas evidováno 43 hříbat, získali chovatelé na každé takové hříbě částku 2 500 Kč (po doplatku ze strany Svazu). Sice to nevyrovná státní podporu, kterou získají ostatní dvě chladnokrevná plemena která jsou zařazena do genetických živočišných zdrojů (ČMB a SN), ale je to významný motivační prvek pro chovatele, kteří po 27 letech od založení ASCHK a počátku chovu norických koní jako samostatného plemene získali alespoň nějakou podporu. Že to přináší výsledky je zřejmé už z letošního výsledku, kdy se počet narozených hříbat českého norika zvýšil na 57. Za důležité přitom považuji i to, že se příspěvek nevyplácí na zapuštěnou nebo zabřezlou klisnu, jak tomu bylo kdysi u u koní v minulosti, ale na živě narozené a včas (do 15. 11.) označení a zaevidované hříbě. V tomto případě je jednoznačně prokazatelné, že hříbě existuje a nelze podvádět např, umělým navyšováním počtu zapuštěných klisen a podobně, jak jsme toho v minulosti byli svědky.
Absolvování zkoušek výkonnosti je podpořeno dotací pro majitele klisny. Samotná organizace a uspořádání ZV ale finančně podpořena není a proto se obvykle spojují zkoušky výkonnosti zároveň se zápisem klisen do plemenné knihy a s výstavou koní, na kterou lze žádat finanční podporu ze Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Zároveň je obvyklé (zvláště v případech, kdy organizátor o tuto podporu nežádá) vybrat od účastníků ZV vložné za každou klisnu, protože na organizaci zkoušek je nutné vynaložit určité náklady. Metodika pro zkoušky výkonnosti je shodná pro všechna chladnokrevná plemena a proto mohou zkoušky dělat společně. Rozdíl mezi českým norikem a ČMB a SN spočívá v tom, že se u N neposuzuje připravenost, protože ta vyjadřuje spíše připravenost kočího než koně a nemá nic společného s kvalitou koně, zvláště ne z hlediska dědičnosti, a nejsou použity koeficienty pro stanovení významnosti mechaniky pohybu a výsledku těžkého tahu, které nemístně zvýrazňovaly význam tahu na úkor mechaniky pohybu a ovladatelnosti. Konečný výsledek zkoušky výkonnosti se počítá jako prostý průměr všech známek za jednotlivá kritéria. Tím, že se v tahu posuzuje každé jednotlivé zabrání samostatnou známkou, pořád je práce v tahu nejvýznamnější, ale už ne takovým rozhodujícím způsobem, aby převážila ostatní sledované vlastnosti.
V některých případech byly zkoušky výkonnosti spojené s rozsáhlejší výstavou koní, jako tomu bylo například v ZH Písek, kde proběhla zároveň u výstava hříbat pod klisnou společně pro všechna chladnokrevná plemena. Takovým akcím je ale nutné udělat dostatečnou reklamu a přesvědčit chovatele k účasti. Tady se patří poděkovat Ludmile Hruškové.
Je možné předpokládat, že postupně bude většina chovatelů českých noriků připravovat své klisny ke zkouškám výkonnosti. Podle nového Šlechtitelského programu může být mladá klisny bez zkoušek výkonnosti zařazena jen do pomocné plemenné knihy klisen (PPKK), což znamená, že nemůže být matkou plemenného hřebce. Do pomocné plemenné knihy klisen je zařazena klisna automaticky po dosažení věku tří let. Pokud však neprojde zápisem, zjištěním tělesných rozměrů a nemá zpracovaný lineární popis zevnějšku a jeho hodnocení, víme o ní jen to, že existuje a její kvalita není využitelná ani pro kontrolu dědičnost jejího otce. Je tedy potřebné, aby všechny klisny byly zapsány a posouzeny ve třech letech věku, i když nebudou dělat výkonnostní zkoušky.
Předpokládáme, že rozhodující počet klisen bude zapsán při příležitosti výkonnostních zkoušek, před kterými obvykle proběhne svod a výstava klisen. Pokud ale chovatel požádá Radu plemenné knihy o zápis mimo takový svod a ZV, členové rady přijedou klisnu zapsat a posoudit, chovatel ale musí zaplatit cestovné.
I tak se může stát, že někteří majitelé klisen nenechají svoji klisnu zapsat a posoudit a že nebudeme mít informace o jejím růstu a zevnějšku. Pak využijeme pro kontrolu dědičnosti informaci z první registrace hříběte pod klisnou, při níž bude zpracován jednodušší lineární popis zevnějšku. Není to tak přesné jako hodnocení ve třech letech, ale zase je to první informace o kvalitě hřebce a jeho schopnosti předat vlastnosti na své potomstvo, kterou můžeme získat už za 18 až 24 měsíců po zařazení hřebce do plemenitby. S popisem hříbat jsme začali v letošním roce, takže bude nějakou dobu trvat, než bude k dispozici dostatek informací pro vyhodnocení. Výsledky kontroly dědičnosti pro hřebce kteří mají více prověřených potomků jsou podle kvality jejich dcer ve třech letech uvedeny opět v ročence. V letošním roce jeto opět výsledek práce Ing. Jany Rajšlové, ale předpokládáme, že se nám podaří s Ústřední evidencí koní ve Slatiňanech dohodnout cestu, jak jim tuto agendu předat, protože ze zákona je vyhodnocování kontroly dědičnosti jednou z povinností ÚEK.
Za významnou propagaci plemene český norik považujeme účast na výstavách koní. Takových výstav proběhlo v roce 2022 několik. První a zřejmě nejvýznamnější z hlediska počtu návštěvníků je výstava Země Živitelka v Českých Budějovicích. Na této výstavě projde během 5 dnů zhruba 100 tisíc návštěvníků a díky bohatému programu (každý den zhruba 5 hodin předvádění koní na ruce i v zápřeži) se mohla většina těchto návštěvníků s kvalitou koní českého norika seznámit. Na výstavě bylo předvedeno 16 dospělých koní a 5 hříbat N a jako doplněk a kontrast jsme opět využili předvedení 4 koní plemene Shagya arab. Tradiční program byl doplněn i ukázkou hipoterapie s komentářem Pavlíny Štyndlové a skokovou ukázkou práce pod sedlem Venduly Jarošové. Jediným, ale zásadním nedostatkem této výstavy byla kvalita povrchu předvadiště, kterou doufáme že vedení výstaviště dokáže do příští výstavy vyřešit.
Další významnou výstavou byla celostátní výstava chladnokrevných koní v Pardubicích, tradičně spojená se soutěží v orbě, těžkém tahu i ovladatelnosti při práci s kládou. Tato výstava byla organizována Svazem chovatelů chladnokrevných koní a kolekce tříletých klisen českéhoo norika nebyla otevřena a kolekce hříbat se účastnily nakonec ze zdravotních důvodů pouze 2 hříbata. Domnívám se, že jedním z hlavních důvodů neúčasti chovatelů N jsou nejasnosti ve financování končící neochotou organizátorů proplatit příspěvek na dopravu koní.
Třetí významnou výstavou byla celostátní výstava Kůň 2022 v Lysé nad Labem. Tato výstava byla v letošním roce zaměřená především na chladnokrevné koně a kromě velmi efektního vystoupení francouzského hosta s koňmi plemene comtois bylo představení koní českého norika jako rozhodující jak z hlediska počtu koní, tak z hlediska kvality předvedení. Na pozitivním výsledku předvedení norických koní se podíleli pánové Musil, Hradec, Tomek a Ludmila Hrušková, kteří kromě vlastních koní předváděli i hřebce v majetku Zemského hřebčince Písek. Za propagaci koní českého norika se patří poděkovat Ing. Alžbětě Matuškové, která operativně zveřejňuje informace i videonahrávky z výstav na sociálních sítích, případně tyto informace zpracovává ve formě článků do časopisu Koně. Zaznamenal jsem mnohé pozitivní ohlasy diváků jejích videonahrávek.
Některé výstavy koní byly spojeny se soutěžemi chladnokrevných koní. Za zmínku stojí například už tradiční soutěže ve Vesci u Soběslavi organizované Radkem Žákem úspěšná byla i výstava chladnokrevných koní v Dolním Jelení organizovaná Josefem Hradcem.
Velmi pěkná výstava koní českého norika spojená se soutěží v ovladatelnosti v kládě byla v Dubině organizovaná Pavlem Rittichem. Trať pro soutěž nebyla příliš dlouhá, ale byla zajímavá a náročná především bočním sklonem terénu a překonáváním potoka, což vyžadovalo od kočího uvážlivé jednání a opatrnost. To jsou vlastnosti, které jsou z hlediska bezpečnosti práce kočího s koněm v lese nejvýznamnější a v soutěžích chladnokrevných koní by na ně měl být kladen důraz. Nepovažuji za vhodné, když v těchto soutěžích rozhoduje především rychlost, protože pro chladnokrevného koně obecně rychlost není rozhodující. Nečekaný byl na této výstavě počet diváků, který převyšoval 400 lidí.
Za úspěšnou považuji i výstavu norických koní v Klatovech při příležitosti oslav 150 výročí Střední zemědělské technické školy. I tato výstava byla spojena sse soutěží koní, tentokrát v orbě. I v tomto případě byl počet diváků zvláště v průběhu předvádění koní na ruce až překvapivý a naznačil, že takové výstavy mají pro laickou veřejnost smysl a že mohou velmi dobře působit jako reklama pro propagaci kvality koní českého norika jako pracovně využitelného koně prakticky pro jakoukoliv práci.
S ohledem na vysoké cestovní náklady na dopravu koní i nutnost alespoň částečně finančně podpořit účast chovatelů na výstavách je velmi důležité najít finanční zdroje, kterými lze aktivní účast chovatelů a majitelů koní na výstavách podpořit. Dokud tato možnost existuje, je vhodnou cestou podpora SZIF z dotačního titulu výstavnictví, o kterou je třeba předem požádat a pak dokladovat využití finančních prostředků v souladu s dotačními předpisy. Tady se rozhodujícím způsobem o výstavu v Českých Budějovicích i v Klatovech zasloužil Ing. Jiří Uher, který úspěšně vyřídil všechny formality prostřednictvím portálu farmáře, což není zrovna jednoduchá záležitost.
Poslední věcí, kterou bych chtěl ve své zprávě zdůraznit bylo vydání ročenky Svazu chovatelů a přátel norika za rok 2022. Na počátku roku jsme byli přesvědčeni, že ročenku nedokážeme dát včas dohromady, aby mělo smysl ji vydávat. Nakonec se to s finanční podporou ASCHK podařilo. V tomto prvním čísle ročenky jsou v písemné formě uvedeny základní materiály Svazu a kompletní Šlechtitelský program českého norika včetně Řádu plemenné knihy a Zkušebního řádu. Čeho si však nejvíce vážím je informace o jednotlivých hřebcích z hlediska kvality jejich exteriéru a výkonnosti a informace o exteriéru a výkonnosti jejich potomků, tedy výsledek kontroly dědičnosti. Za zpracování této části děkuji Ing. Janě Rajšlové, která tomu věnovala mnoho večerů a víkendů. Když jsem v roce 1998 zaváděl pro ASCHK metodiku pro kontrolu dědičnosti zevnějšku koní pomocí lineárního popisu, nemyslel jsem si, že to bude trvat 24 let, než se dočkám výsledku, který by bylo možné srozumitelnou formou poskytnout chovatelům. Svaz chovatelů a přátel norika je prvním svazem v oblasti chovu koní, který tyto informace chovatelům poskytuje (pro ČT jsou k dispozici pouze výsledky sportovních soutěží). Chtěli bychom se postupně dopracovat k tomu, aby každý chovatel koní českého norika měl dostatek objektivních informací k výběru nejvhodnějšího hřebce pro zapuštění své klisny. Kromě již zmíněného lineárního popisu hříbat by k tomu mělo přispět i přeměření a přehodnocení hřebců ve věku 5 a 7 let, které jsme v loňském roce začali dělat a jehož výsledky opět najdete v ročence pro rok 2023.
Naší snahou je také dosáhnout včasného získávání informací. Typickým příkladem je vyhodnocování výsledků připouštění jednotlivých hřebců, které by měl držitel hřebce předat ve formě vyplněného připouštěcího rejstříku RPK N nebo ASCHK do konce září běžného roku. Skutečnost je ale taková, že někteří držitelé nebo majitelé hřebce to nestihnou ani do konce roku. Budeme proto hledat cesty, jak pečlivé majitele a držitele hřebců podpořit.
V závěru minulého roku proběhla tři významná jednání, na které je třeba upozornit, protože mohou mít na chov českého norika významný dopad.
l. Bylo vypsáno poptávkové řízení na registraci a označování a hodnocení koní Do tohoto řízení se přihlásili všichni členové svazu, kteří splňovali legislativní podmínky (vzdělání podle zákona 154, školení podle zákona 166, čistý trestní rejstřík. Předpokládáme, že registrace hříbat a popis koní vlastními silami přispěje k lepší informovanosti Svazu o současném stavu a kvalitě koní českého norika.
2. ASCHK dlouhodobě a vcelku neúspěšně jedná s ÚEK o digitalizaci předávání podkladů do evidence koní. Při návštěvě Ústřední evidence se nám podařilo dohodnout s ředitelkou Ing. Dvořákovou podmínky, za kterých bychom pro naše plemeno mohli digitalizaci pomalu rozjet. V jarních měsících na systému předávání dat budeme pracovat.
3. Při jednání s ředitelem lesního a vodního hospodářství Ing. Grodou jsme se dohodli nejen na možné podpoře reprodukce norických koní, ale i na podpoře propagace práce našich koní v oblasti těžby dřeva na jednotlivých středních lesnických školách. Pokud se nám podaří tento projekt uskutečnit, považujeme pro další pracovní využití všech chladnokrevných koní pro práci v lese tuto propagaci za velmi prospěšnou. V podobném duchu jsme jednali i na MZe ČR. Všude se snažíme zdůrazňovat kvalitu koní českého norika a myšlenku, že nechceme dotační podporu a peníze, ale potřebujeme pro záchranu tohoto plemene zajistit dostatek práce, aby český norik mohl prokázat svoji užitečnost a potřebnost a vydělal se na svoji existenci.
Věřím, že společnými silami se nám to podaří. Zastavení dlouhodobého poklesu počtu chovaných koní českého norika naznačuje, že jsme na správné cestě.
Děkuji vám za pozornost
doc. Ing. Miroslav Maršálek, CSc.
předseda Svazu chovatelů a přátel norika