Rakouský norik aneb jak by se to mělo dělat
Ing. František Gracz napsal v časopisu Svět koní (3/2019), vydávaném Svazem chovatelů koní na Slovensku, informaci o návštěvě představitelů slovenského Svazu chovatelů koní v Rakousku u tamních chovatelů norika, z něhož předkládáme nejzajímavější informace.
Účelem návštěvy bylo podívat se na pastevní odchov norických koní v Rakousku a pochopit jeho filosofii. Návštěva se konala na základě spolupráce mezi Lesy SR a Svazem chovatelů koní Slovenska a rakouským Svazem chovatelů norických koní.
První den návštěvy proběhla prohlídka odchovny mladých hřebců ve Stoissenu, kde se připravovalo 9 hřebců na předvýběr, který probíhá v polovině září v hřebčinci Stadl-Paura. Hřebci byli ročníku 2017 (tedy dvouletí) a všichni byli ve vynikající kondici, dostatečně mohutní a chodiví. Pastviny, které k odchovně patří, poskytují hřebcům v průběhu celého roku vynikající podmínky pro odchov. Podle vyjádření ředitele svazu Dipl. Ing. Johana Weisera jsou kromě nuceného pohybu hřebci jednou týdně předváděni na ruce.
V Rakousku je evidováno 130 000 koní, z toho 4 500 klisen plemena norik. Z uvedeného počtu se zapouští asi 2 700 klisen. Každoročně jednotlivé svazy (8 norických svazů) zaregistrují asi 1 500 hříbat. V Zemském svazu chovatelů koní v Salzburgu je registrováno asi 1 100 plemenných klisen a každoročně je zaregistrováno asi 550 hříbat. Z počtu narozených hříbat je přibližně 160 hřebečků od vybraných plemenných klisen, které se povinně zúčastňují svodu. Ti nejlepší jsou vykoupeni norickým svazem pro odchovnu ve Stoissenu. Pro chovatele je případný výběr do odchovny finančně zajímavý a v neposledním případě jsou chovatelé i patřičně hrdí na chovatelský úspěch v podobě zařazení jejich hřebce do odchovny.
Při návštěvě Muzea historie noriků ve vesnici Niedernsill byla možnost si prohlédnout historii noriků v Rakousku, která je úzce spjatá se solnou stezkou z římské provincie Noricum.
Následující den měli možnost vidět ochranu Národního parku Hohe Tauern, jehož historie sahá do roku 1913 nákupem 1 100 ha společností na ochranu přírody. Spolkové země Salzburg, Korutany a Tyrolsko se rozhodly podepsat trojstrannou dohodu o spolupráci a od roku 2006 byl Národní park Hohe Tauern uznán mezinárodně. Salzburgské sdružení horských pastvin Griesweis se svými celkovými 870 ha leží na okraji národního parku Hohe Tauern.
Součástí existence národního parku už je tři dekády každoroční „vyhánění“ plemenných hřebců na jeho pastviny. Tato událost poutá pozornost několikatisícového davu příznivců noriků nejen z Rakouska, ale i Německa, Švýcarska, a České republiky a Slovenska. V letošním roce bylo na pastviny Hohe Tauern umístěných 21 hřebců, kteří si museli nejdříve v ohradě vyjasnit vzájemnou hierarchii. Následně byli odvedeni na pastviny, kde stráví období do poloviny září. V této souvislosti je zajímavá skutečnost, že v Rakousku končí připouštěcí období 15. června. Po tomto období se nepřipouští a přesto se při celkovém počtu asi160 hřebců v plemenitbě pohybuje počet připuštěných klisen u jednotlivých hřebců od 20 do 40.
V nadmořské výšce 1 700m měli možnost si prohlédnout stádo mladších a pak i starších hřebců. Po soubojích z ohrady už nebylo ani stopy. Hřebci se pásli v náročném terénu a bylo vidět, že jim nic nechybí. Následně měli možnost si prohlédnout stádo mladých hřebečků a stádo klisen s hříbaty. Kromě koní se v národním parku pase i skot. O všechno se starají tři pracovníci, kteří denně obcházejí jednotlivé sekce a v případě zdravotního problému kontaktují veterináře. Spolupráce ochranářů a chovatelů je na vysoké úrovni, což zajišťuje i bezpečnost zvířat před predátory jako jsou vlci a medvědi a případně i lidé.
Na vysokohorských pastvinách v okolí Salzburgu ve výšce 1 500 až 1 600m.n.m mají možnost členové jednotlivých chovatelských svazů pást svoje zvířata za symbolický poplatek. To se týká skotu i různých plemen a kategorií koní.
Je zřejmé, že v Rakousku platí heslo „Kde je vůle, tam je cesta“.
doc. Ing. M. Maršálek, CSc.